Ozonová díra je útvar, který se od 70. let pravidelně vyvíjí nad Antarktidou v době tamějšího jara (tedy mezi zářím a listopadem). Ztráta stratosférického ozonu je podmíněna přítomností halogenů, které jsou v zimě (červen až září) akumulovány v polárních stratosférických oblacích uvnitř polárního víru. Jakmile do těchto oblastí po polární noci poprvé zasvítí Slunce, halogeny jsou uvolněny a chemicky reagují s ozónem, kterého díky tomu rychle ubývá (a to v poměrně omezené oblasti – odtud název ozonová díra). Později polární vír slábne, vzduch se více promíchává a také rozložení ozonu začíná být rovnoměrnější (díra mizí).
V letošním roce ovšem není ozonová díra až tak velká jako v předchozích letech. Začala se vyvíjet později a na konci září měla celkový rozměr srovnatelný s extrémně malým rozměrem ozonové díry v roce 2002, kdy došlo k separaci polárního víru na dvě části. Letos máme polární vír pouze jednoduchý, ale zato je poměrně slabý a také teplý, což je nejspíš hlavním důvodem menšího rozsahu ozonové díry.
Z pozorování a modelů však jednoznačně plyne, že se ozonová díra celkově zmenšuje a zcela vymizet by mohla zhruba v polovině 21. století. Jasnou příčinou je to, že před 30 lety vyšel v platnost Montrealský protokol, který omezil užívání látek poškozujících ozonovou vrstvu. Přibližně před 10 lety pak byly patrné první pozitivní výsledky ukazující na postupné hojení ozonové díry.
Více k tématu
Příští týden se navrátí letní teploty
Po poměrně dlouhé studené verzi dubna se situace od víkendu začne výrazně měnit. Zatímco ve čtvrtek očekáváme teplotní maxima kolem 9 °C s krupkovitými přeháňkami a sněžením zpočátku i v nižších polohách, v neděli bude už přes 20 °C. A příští týden se teploty budou dostávat i přes 25 °C.
Ve středu řekne zima své poslední slovo, rozloučí se sněžením a vydatným deštěm
Po týdnu trvajících podprůměrných teplotách čekají Moravu a Slezsko před citelným oteplením ještě vydatné srážky a někde i přívaly sněhu.