Množství zásob podpovrchové vody lze zkoumat několika metodami. Jednou z nich je satelitní měření gravitace, které je mimo jiné ovlivněno i vodními masami.
Při nedávném průzkumu bylo zjištěno, že z 13 z 37 hlavních rezervoárů se čerpá více vody, než kolik se jí stačí doplňovat. U osmi z nich je dokonce přísun „nové“ vody téměř nulový. Nejpřetěžovanější jsou nejsušší místa Země, kde by lidé bez využívání zdrojů z podzemní vody nepřežily. Podpovrchová voda je například hojně využívána pro zavlažování v období such. Patří sem například oblasti Arábie, severozápadní Indie, Pákistán a severní Afrika.
Největším problémem je, že data pro odhady množství podzemní vody nejsou ani zdaleka dostatečná a výsledky jednotlivých studií se značně liší. Například pro systém vod pod severozápadní Saharou se výpočty doby, jak dlouho ještě zásoby vydrží, různí mezi 10 a 21.000 lety.
Tato nevědomost je samozřejmě velice vážná a snahou bude chybějící data doplňovat a provádět nové a přesnější výpočty.
Více k tématu
Skandinávie i nadále prožívá neobvykle chladné počasí
Po začátku dubna, kdy na řadě míst Skandinávie naměřili meteorologové rekordně nízká minima, i druhá půlka měsíce má být podprůměrné studená.
O víkendu vpád studeného vzduchu vyvrcholí
Na horách hrozí především v sobotu přívaly sněhu, v nižších polohách pak hlavně v neděli a v pondělí aspoň ranní mrazy. Denní teploty budou podobné nebo i nižší, než panovaly v únoru.