
Zobrazit fotogalerii
Množství zásob podpovrchové vody lze zkoumat několika metodami. Jednou z nich je satelitní měření gravitace, které je mimo jiné ovlivněno i vodními masami.
Při nedávném průzkumu bylo zjištěno, že z 13 z 37 hlavních rezervoárů se čerpá více vody, než kolik se jí stačí doplňovat. U osmi z nich je dokonce přísun „nové“ vody téměř nulový. Nejpřetěžovanější jsou nejsušší místa Země, kde by lidé bez využívání zdrojů z podzemní vody nepřežily. Podpovrchová voda je například hojně využívána pro zavlažování v období such. Patří sem například oblasti Arábie, severozápadní Indie, Pákistán a severní Afrika.
Největším problémem je, že data pro odhady množství podzemní vody nejsou ani zdaleka dostatečná a výsledky jednotlivých studií se značně liší. Například pro systém vod pod severozápadní Saharou se výpočty doby, jak dlouho ještě zásoby vydrží, různí mezi 10 a 21.000 lety.
Tato nevědomost je samozřejmě velice vážná a snahou bude chybějící data doplňovat a provádět nové a přesnější výpočty.
Více k tématu
Kam dál?
Počasí v Evropě je v poslední době naruby, víme co to způsobuje
Počasí v Evropě se vymyká v poslední době letním standardům. Zatímco jih a střed kontinentu trápí chlad a déšť, severovýchod zažívá nezvykle teplé a suché období. Za touto situací stojí nezvyklé rozložení tlakových útvarů, které výrazně ovlivňuje proudění vzduchu nad celým kontinentem.
Kdy se vrátí letní počasí? Střednědobý výhled je pesimistický
Léto je v nyní na svém kalendářním vrcholu, ale poslední červencové dny a nejspíš i ty první srpnové tak vypadat nebudou. Tropické třicítky jsou nyní v nedohlednu a ani letních 25 °C se v některých dnech nedočkáme.